Co je to počva v motoristických sportech?

Počva je nejzákladnější, ale zároveň nejvíce rozhodující složka každého terénního závodu. Nejde jen o zemědělskou půdu, jak by se mohlo zdát. V motoristických sportech je to všechno, co se nachází pod koly - od bahna přes písek až po skalnatý terén. To, jak počva vypadá a chová se pod koly, rozhoduje o tom, zda závodník vyhraje, nebo se ztratí v přírodní pasti.

Co vlastně počva znamená?

Počva je vrstva povrchu, kterou vozidlo překonává. V motokrosu je to mokrá hlína, která se přilepí na pneumatiky a způsobí ztrátu trakce. V rallye je to štěrk, který se pod koly mění v kamenitý taneční parket. V rallye-crossu se počva mění každých pár metrů - z asfaltu na štěrk, pak zpět na mokrou trávu a zase na betonové bloky. Každá změna počvy vyžaduje jiný přístup, jinou techniku řízení a jiné nastavení vozu.

Nikdo neříká, že počva je jen „země“. Je to dynamický prvek. Vlhkost, teplota, frekvence jízdy a dokonce i počet vozidel, která před vámi projela, mění její vlastnosti. Po prvním voze je počva jen mokrá. Po desátém už je to jakýsi nápoj z hlíny a vody, který pohltí kola. Po dvacátém už se tam tvoří hluboké rýhy, které mohou zastavit i nejvýkonnější 4x4.

Typy počvy v motoristických sportech

Nejčastější typy počvy, se kterými se závodníci setkávají, jsou:

• Hlína - nejčastější v motokrosu a rallye. Je hladká, když je suchá, a jako lepidlo, když je mokrá. Výhoda: dobře drží kola. Nevýhoda: když se přehřeje, začne se měnit v bahno - a to je už jiná hra.
• Písek - běžný v pouštních závodech jako Dakar. Nejnebezpečnější typ, protože nemá žádnou trakci. Pokud ztratíte rychlost, zaboříte se. Pokud zrychlíte příliš rychle, kola se jen točí a vozidlo se nesmíří.
• Štěrk a kameny - základ rallye. Těžké kameny mohou poškodit podvozek, ale zároveň poskytují výbornou trakci, pokud máte správné pneumatiky. Problém je, že se pohybují - a to znamená, že každý zatáčka je jiná.
• Tráva a bahno - typické pro rallye-cross. Tráva je kluzká, když je mokrá. Bahno je jakýsi „přírodní olej“ - pokud se do něj zaboříte, musíte se z něj vysvobodit pomocí jiného vozidla.
• Led a sníh - v zimních závodech jako Rallye Monte Carlo. Počva je nejnebezpečnější, protože není vidět, kde končí led a začíná asfalt. Vozidlo může najednou ztratit všechnu kontrolu.

Proč počva rozhoduje o výsledku?

Představte si, že máte dvě stejné vozy. Jeden jede po suchém asfaltu, druhý po mokré hlíně. Který bude rychlejší? Ne ten, co má větší motor. Ten, co má větší zkušenost s počvou.

Řidiči, kteří rozumí počvě, neřídí jen rychlostí. Řídí předpovědí. Ví, kde se počva změní, kde se vytvoří rýhy, kde je nebezpečí zaboření. Ví, kdy zrychlit a kdy zpomalit - ne proto, že je to bezpečnější, ale protože to zůstane na trati.

V závodech jako Dakar se závodníci věnují týdnům přípravy na konkrétní počvu. Studují satelitní snímky, mluví s místními, zkoumají historii závodu. Někteří dokonce vezou s sebou vzorky půdy, aby je testovali na simulátorech. Proč? Protože jedna chyba v odhadu počvy znamená výpadek - nebo smrt.

Jak se připravit na různou počvu?

Nastavení vozu není jen o pneumatikách. Je to o celém systému:

1. Pneumatiky - pro písek používáte široké, měkké pneumatiky s hlubokým vzorem. Pro štěrk potřebujete tvrdší, ale stále agresivní vzor. Pro led - kovové špičky nebo speciální „šroubkové“ pneumatiky.
2. Tlak v pneumatikách - nižší tlak = větší kontakt s povrchem. V písku to znamená, že se vozidlo „plave“ místo aby se zabořilo. V hlíně to znamená, že se kola neotáčejí jako v mlýnku.
3. Zavěšení - tvrdší zavěšení pro štěrk, měkčí pro bahno. Většina závodníků má více nastavení, která mění během závodu podle počasí.
4. Řízení - na počvě neřídíte volantem, ale tělem. V motokrosu se tělo přesouvá dopředu, aby se přední kolo nezvedlo. V rallye se tělo přesouvá do zatáčky, aby se vozidlo „přidrželo“.

Někteří závodníci trénují jen na jednom typu počvy celé roky. Například závodníci z Nizozemska trénují na bahnu, protože vědí, že to je nejtěžší. A když přijedou do pouště, už vědí, jak se chová povrch - a to jim dává výhodu.

Chyby, které lidé dělají s počvou

Nejčastější chyba? Předpokládat, že počva je stejná jako včera. To je jako předpokládat, že voda v řece bude vždycky stejně hluboká. Není.

Druhá chyba: přehánět. Na mokré počvě nezrychlíte - ztratíte kontrolu. Na písku nezrychlíte - zaboříte se. Na štěrku nezrychlíte - kameny vám poškodí podvozek.

Třetí chyba: ignorovat „stopky“. Každý závodník má své „stopky“ - místa, kde ví, že počva změní. Když tam přijedete, zpomalíte. Ne proto, že je tam nebezpečí. Protože tam je příležitost.

Co se děje s vozidlem na různé počvě?

Na počvě se nejen řídí - i auto se mění. Pneumatiky se zahřívají, přilnavost klesá, podvozek se zatěžuje. V jednom závodu v Argentině se jednomu závodníkovi po 300 km jízdy po štěrku zlomila přední náprava. Ne proto, že byla špatně vyrobena. Protože štěrk se chová jako brusky - každý kámen je malý úder. A když je jich tisíce, i nejpevnější kov se podrobí.

Na počvě neexistuje „perfektní“ nastavení. Existuje jen „nejlepší pro tento okamžik“.

Kdo rozumí počvě nejlépe?

Není to ten, kdo má nejdražší vozidlo. Je to ten, kdo se naučil číst povrch. Ví, že když je počva „černá“, je to mokrá hlína. Když je „bílá“, je to písek. Když se na ní objeví praskliny, je to sucho - a to znamená, že se bude kameny pohybovat.

Závodníci, kteří vyhrávají, nejsou ti, kteří jsou nejrychlejší. Jsou ti, kteří nej lépe rozumí tomu, co se děje pod koly. A to je vlastně celá podstata motoristických sportů - ne jen rychlost. Ale schopnost číst přírodu.